Casablanca je největší město a přístav v Maroku. Nachází se na pobřeží Atlantského oceánu. Je hlavní destinace výletních lodí, pochlubit se může jedním z největších umělých přístavů na světě. Cestující mohou prozkoumat kulturní dědictví Maroka, navštívit ikonickou mešitu Hassana II., užít si rušnou centrální tržnici a zažít rušný noční život a jedinečné nákupy ve čtvrti Habous.
Casablanca, město v Maroku, je klíčovou destinací pro řadu výletních lodí z celého světa. Městský přístav je jedním z největších umělých přístavů na světě a poskytuje vynikající zázemí pro kotvení a obsluhu těchto velkých lodí. Tento přístav slouží jako významná vstupní brána pro mnoho turistů, kteří chtějí poznat bohaté kulturní dědictví a pozoruhodnou architekturu Maroka.
Po příjezdu se cestující z výletních lodí věnují v Casablance mnoha zajímavým aktivitám. Patří mezi ně návštěva ikonické mešity Hassana II, prohlídka rušného centrálního trhu a procházka po čtvrti Habous. Rozmanitá kuchyně, rušný noční život a jedinečné nákupy ještě více umocňují půvab Casablanky jako hlavní destinace výletních lodí.
Oblast dnešní Casablanky byla cca od 10. století př.n.l. osídlena Berbery a to až do 7. století př. n. l., kdy byl původně založen jako fénická obchodní stanice. V 15. století Portugalci město zničili a přestavěli a přejmenovali na Casa Branca.
Roku 1515 využili Portugalci ruiny starého města k vybudování své vojenské základny a město, které vyrostlo kolem pevnosti se nazývalo Casa Branca (v portugalštině Bílý dům). Portugalci toto území opustili v roce 1755, kdy většinu města zničilo zemětřesení.
V první polovině 19. století začala populace Casablanky rychle růst, a to zejména přílivem imigrantů z Evropy, když se Casablanca stala důležitým obchodním partnerem rychle se rozvíjející industriální Velké Británie. V roce 1906 měla Casablanca 20 000 obyvatel.
V roce 1907 se v Casablance usadili Francouzi, čímž započali proces kolonizace. V roce 1912 zde ustanovili protektorát Francouzské Maroko. V této době byl obchodním centrem Maroka Fes a nejdůležitějším přístavem Tangier – ten byl však v mezinárodních rukou, což donutilo Francouze hledat novou základnu. Tou se po rozhodnutí Louise Huberta Lyauteye stala právě Casablanca, která leží v nejúrodnějším a na minerály nejbohatším místě v zemi.
Rabat a Marakéš